Většina majitelů dokáže říct, jaký měla jejich firma obrat, zisk nebo kolik zaměstnává lidí. Jen málokdo ale dokáže odpovědět na základní otázku: Jakou hodnotu má dnes moje firma? Možná si říkáte, že to vědět nepotřebujete, protože ji nechcete prodávat. Jenže hodnota firmy není důležitá pouze při prodeji. Je to přece hodnota významné části vašeho majetku.
Když vlastníte dům, nestaráte se o něj jen proto, že ho chcete příští rok prodat. Udržujete jej, opravujete a investujete do něj, protože chcete jeho hodnotu zachovat pro sebe i pro další generaci. S firmou je to stejné – jen řízení její hodnoty je podstatně složitější. Nestačí každý rok vytvořit zisk.
Zjistěte orientační hodnotu své společnosti
Indikativní ocenění společnosti
Jakou hodnotu má vaše firma?
Za pár minut zjistíte orientační hodnotu své firmy – a hlavně to, které konkrétní oblasti ji táhnou dolů a co by ji naopak zvedlo. Není to jen kalkulačka, ale zjednodušená investiční due diligence pohledem kupujícího.
- Odhad hodnoty firmy na základě zisku a oboru
- Index kvality firmy a její největší rizika
- O kolik může hodnota vyrůst, když je odstraníte
Vyplnění zabere zhruba 3 minuty. Stačí orientační čísla.
Dvě firmy se stejným ziskem mohou mít úplně jinou hodnotu celkového businessu (tzv. enterprise value)
Jedna společnost může být závislá na zakladateli, jediném zákazníkovi nebo několika klíčových zaměstnancích. Může mít slabý management, zastaralé technologie, neefektivní procesy nebo obchodní model, který bude za několik let obtížně konkurenceschopný. Druhá vydělává stejně, ale má profesionální vedení, stabilní zákaznické portfolio, moderní technologie a věrohodnou strategii růstu.
| FIRMA A 50 mil. Kč × 4 = 200 mil. Kč vyšší riziko, závislost, nejistý růst | FIRMA B 50 mil. Kč × 8,5 = 425 mil. Kč management, stabilita, věrohodná strategie |
Stejná EBITDA (provozní zisk + odpisy), rozdíl orientační hodnoty 225 mil. Kč
Jak se indikativní hodnota stanovuje pro vlastníka (tzv. equity value)
Základem je to, kolik peněz je firma schopna svým podnikáním dlouhodobě vytvářet. Pro zjednodušení vezměte její provozní zisk a přičte k němu odpisy (tzv. „EBITDA“). Proč právě odpisy? Protože nejde o skutečný výdaj peněz v daném roce. Pokud je vlastník nemusí použít na obnovu nebo další investice, mohou ve firmě zůstat, případně je může získat pro sebe. Odpisy jsou nákladem, ale nejsou výdajem hotovosti.
Naopak se v tomto okamžiku nezabýváte tím, kolik firma platí na úrocích nebo daních. Způsob financování firmy i její daně jsou otázka „nastavení“. A teď přichází to nejdůležitější. Každý obor má určitý násobek ročního výdělku, za který jsou investoři obvykle ochotni firmy kupovat (tzv. „multiple“). V jednom odvětví to může být například čtyřnásobek, v jiném šestinásobek nebo ještě více.
Pokud tedy firma dlouhodobě vytváří například 50 milionů korun ročně (EBITDA) a společnosti jejího typu se běžně obchodují za čtyřnásobek, základní úvaha o hodnotě je velmi jednoduchá: 50 milionů × 4 = 200 milionů korun. Jde o tzv. celkovou hodnotu firmy (tzv. „enteprise value“).
Jenže tady už jednoduchost trochu končí. Dále je nutné zjistit, z čeho skutečně ty zisky vznikly a zda je firma dokáže vytvářet i v dalších letech. Prověřuje se, jestli v hospodaření nebyly mimořádné výnosy nebo náklady, zda některé náklady naopak nechybějí a zda dnešní výsledek odpovídá skutečné a dlouhodobě udržitelné výkonnosti firmy. Tj. náklady, výnosy se detailně analyzují a stanovuje se tzv. normalizovaná EBITDA.
V dalším kroku se poté začne zkoumat samotná společnost, resp. jak kvalitně je řízena? Je závislá na majiteli? Jak silný má management? Jak stabilní jsou její zákazníci? Dokáže růst? Jaké má technologie a procesy? Jaké postavení má na trhu? Jaká rizika ji čekají? A jak věrohodná je její budoucnost?
A právě podle odpovědí na tyto otázky si investor upravuje násobek (ten kouzelný násobek – multiple), který je ochoten za konkrétní firmu zaplatit.
Proto mohou mít dvě firmy se stejnou roční EBITDA úplně jinou hodnotu. Jedna může mít ve finále násobek čtyři a druhá osm a půl. Při ročním výdělku 50 milionů korun je to rozdíl 225 milionů korun, přestože dnes obě vydělávají úplně stejně.
Pozor – do současného bodu jsme u tzv. enterprise value. A teď kolik z toho připadá na vlastníka?
Tak a ještě jeden poslední krok
Tím jsme zatím stanovili hodnotu samotného celkového fungujícího podnikání.
Firma ale může mít na účtech například 15 milionů korun, které k hodnotě vlastníka připočítáváme. Současně může mít 30 milionů korun úročených dluhů, které bude jednou potřeba splatit a které proto naopak odečteme. V takové případě pak dostaneme: 50 * 8,5 = 425 mil. Kč + 15 – 30, je celkem: 410 milionů korun orientační hodnota pro vlastníka.
Napadá vás, že násobek („multiple“) nemá pro vás, tj. pro vlastníka firmy, význam? Protože svou firmu neprodáváte? Omyl. Ten násobek říká, že vaše firma s vysokou pravděpodobností bude generovat EBITDA, tj. cash buď rok, dva nebo v našem případě 8,5 let. Takže jsou to skutečné peníze ne model! Ale stojí za tím velké množství manažerské práce. Pro ocenění se používají i další metody, ale to již je nad možnosti našeho článku.
Vidíte? Samotný princip není nijak složitý.
Mnohem složitější je něco jiného: řídit společnost tak, aby dlouhodobě rostl její výdělek, současně rostla kvalita firmy, klesala její rizika a investor byl ochoten použít stále vyšší násobek.
A právě tady se vracíme na začátek tohoto článku.
Řídit firmu podle růstu její dlouhodobé hodnoty je náročné. Z pohledu vlastníka se to ale může vyplatit extrémně.